Lotusový chrám

Z Wiki

(Rozdíly mezi verzemi)

David (diskuse | příspěvky)
(Založena nová stránka: 300px 300px Lotusový chrám (anglicky: Lotus Temple, the Baha'i House of Worship) je dosud n...)
Porovnání s novější verzí →

Aktuální verze z 2. 3. 2014, 15:25

Lotusový chrám (anglicky: Lotus Temple, the Baha'i House of Worship) je dosud nejmladší ze světových sedmi domů pro uctívání náboženství Bahá'í v okrese Bahapur indickém hlavním městě Novém Dillí. Chrám byl navržen íránsko-kanadským architektem Fariborz Sahba, který tímto úkolem pověřen v roce 1976. Název je odvozen od tvaru budovy připomínají lotosový květ.

Budova byla otevřena 24. prosince 1986 a od té doby si získala řadu architektonických ocenění, a byla představena v nesčetných časopisech a novinách. Tato církevní stavba je jedním z nejslavnějších náboženství Bahá'í a navštívilo ji doposud více než 50 milionů návštěvníků, což odpovídá zhruba tří milionům návštěvníků za rok. Budova slouží jako chrám Matky indického subkontinentu, a je vynikající ukázkou moderní architektury Indie.

Informační centrum bylo otevřeno v březnu 2003.

Dokončeno: 13.11.1986, otevřeno: 24.12.1986
Výška: 34 m, průmer: 70 m
Stavební styl: Expresionismus
Funkce: kult
Architekt: Fariborz Sahba

Domy pro uctívání náboženství Bahá'í se vyznačují společnými rysy, které jsou mimo jiné, ve spisech Bahá'í. Stavba má devět stran s kruhovým půdorysem, což má symbolizovat otevřenost vůči jiným náboženstvím. Ačkoliv mají všechny domy uctívání svoji kopuli, není to nezbytná součást této architektury.

Půdorys stavby vychází z lotosového květu - ze země vychází 27 volně stojících lístků z mramoru, které jsou umístěny ve skupinách po třech v devíti stranách. Centrální budova je 40 metrů vysoká a pojme až 2500 lidí. Interiér a exteriér fasády je zdoben bílým mramorem z hory Penteli v Řecku, který byl používán i pro mnoho historických památek a jiných náboženských staveb v Bahá'í. Kolem chrámu dokola se nachází devět bazénků. V okolí stavby se nachází rozlehlé zahrady o velikosti 26 akrů, což odpovídá 10,5 hektaru.

Většinu peněz nezbytných pro koupi pozemku daroval v roce 1953 Ardishir Rustampur z Hyderabadu, který tímto věnoval své veškeré životní úspory. Část stavebních nákladů bylo použito pro stavbu skleníku, které byly použity pro místní zahrady.